Agile Prague 2012

Zúčastnil jsem se konference o agilních metodikách Agile Prague 2012.

Jednalo se o konferenci docela nabitou  nejen účastníky, ale i množstvím přenášejících, a tedy i obsahem. Vzhledem k převaze zahraničních přenášejících bylo třeba počítat s angličtinou během celého programu.

Po většinu času běžel vedle hlavního programu  paralelní program, takže bylo z čeho vybírat a krom teorie došlo i na semináře a případové studie užití agilních metodik. Ve zkratce bych řekl, že po dvoudenní záplavě informací nebylo pochyb, že se vyplatí používat agilní metodiky v IT projektech.

Spousta inspirativních poznatků z přednášek i sdílených zkušeností  mě utvrdila v tom, že jsme vykročili správným směrem a děláme to na solidní úrovni!

 

Další odstavce jsou jen drobné úvahy vyvolané účastí na konferenci.

Jelikož jsme rozšiřovali náš tým a bylo obtížné vybírat schopné lidi, honila se mi hlavou  zmínka o tom, že sebelepší procesní systém nezajistí, aby byl kód kvalitní, když nebudeme mít sami zájem programovat pořádně. Nadšení pro věc psát věci pořádně je u některých členů našeho týmu naštěstí velké, a proto bych je rád povzbudil k dalšímu šíření tohoto nadšení.

Občas s humorem beru na přetřes hlášku z našeho webu „Práce u nás je zábavou".  V tomto kontextu mne zaujalo vtipné spojení, že je (naštěstí) za námi doba, kdy se zaměstnavatel snažil lidi motivovat. Dnes už raději jen vytváří podmínky, aby lidi nedemotivoval. Demotivací jsou například některé dobře míněné zásahy výpomoci, kdy se programátor přesouvá z projektu na projekt, z týmu do týmu a je s ním nakládáno jako se strojem na kód. V takovém případě ani ten nejlepší „stroj na kód" nedokáže vytvořit nic užitečného. Jsem tedy rád, že je ještě v našich podmínkách pro nás programování zábavou a nikdo se nesnaží z lidí dělat podobné stroje.

V jednom bloku, kdy se mluvilo o koučování, mne zaujalo, kolik lidí se tím profesionálně živí. Bylo to pro mne překvapení, asi jako jsem kdysi nechápal, co je to za povolání psychoterapeut,  objevující se v tolika zahraničních filmech.

Jako porotce soutěže v programování mládeže se setkávám s tím, že ubývá zájmu. Je tedy doba už tak daleko, že programátor je ohrožený druh a vyplatí se ho trošku hýčkat a koučovat, aby se z tak malého množství získal dostatek užitečného kódu? Nebo je to jen ten důvod, který na konferenci také zazněl, že se výrobci softwaru poučili a nechtějí dovolit, aby se věci dělaly nešikovně, a tudíž ve finále draze?

Ať tak či tak mám strach z úzké hranice mezi koučováním a otravováním ostatních něčím, co je demotivující. Pokud také patříte mezi skeptiky a pochybovače, chci vás povzbudit k odvaze a mohu akce, jako byla tato konference, jen doporučit.

 

Komentáře   

 
#1 profile 2018-10-30 10:55
Need cheap hosting? Try webhosting1st, just $10 for an year.

 

You have no rights to post comments

Newsletter

Připojte se k odběru našeho newsletteru a dostávejte novinky o výhodných open source řešeních rovnou k sobě do schránky.

Máte dotaz? Rádi byste využili našich služeb? Kontaktujte nás:

info@doxologic.com +420 223 008 898